„Lidské je milovat, ale lidské je i odpouštět.“ — Latinské přísloví „Chybovat je lidské také v tom smyslu, že zvířata nechybují, anebo jen vzácně, a to jen ta nejchytřejší.“

Já, Bůh, jsem se stal člověkem a člověk Bohem spojením mé Božské přirozenosti s vaší lidskou přirozeností. Tato velikost je dána všeobecně každému rozumnému tvoru; z nich pak jsem vyvolil své služebníky k vaší spáse, aby vám bylo skrze ně přisluhováno krví pokorného a neposkvrněného Beránka, mého
„Bůh vždycky odpustí, my odpouštíme někdy, ale když je s přírodou špatně zacházeno, nikdy neodpouští.“ — Papež František 266. papež římskokatolické církve 1936 „Chybovat je lidské, ale jen výjimečný člověk má Bohem danou božskou schopnost odpouštět.“
Nejedná se o definitivní odsouzení, jak je patrné z kontextu celého Petrova života! Podobný zápas povede církev během staletí stále znovu a podobně jako Petr bude také chybovat. Je třeba to vědět. Ale je také třeba vidět, že Pán Petra nepropustil ani neodejmul svoji přízeň apoštolům nebo církvi.
5 tipů, které vám pomohou vypořádat se s každou pracovní chybou: 1. Uznejte svou chybu. Jakmile zjistíte, že se něco zhoršilo, okamžitě to řekněte svému nadřízenému. Jedinou výjimkou je, samozřejmě, pokud uděláte nevýznamnou chybu, která nikoho neovlivní, nebo pokud ji můžete napravit dříve, než se tak stane.
Já bych k tomu dodal, že chybovat je lidské, odpouštět je božské, ale JÁ nejsem bůh. Ano, souhlasím, vše má své pro i proti, a budu slovíčkařit, když rezolutně odmítnu tvou tezi, že zbraň je nástroj, anebo že je smrtící zbraní. 1RaO0Iz. 586 766 613 913 813 810 981 51

chybovat je lidské odpouštět je božské ale já nejsem bůh